|
|
Poutní legendy v barokních Čechách
Andršová, Tereza ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
V této práci se zabývám kultem Panny Marie v Čechách v pobělohorské době, kdy došlo k výraznému rozvoji mariánské úcty a poutních míst. Kolem poloviny 17. století dochází v českých zemích kvůli bitvě na Bílé hoře a následnému upevnění habsburské moci k podstatným změnám ve společenském uspořádání. Tato práce se primárně věnuje legendám o vzniku poutních míst a knihám zázraků. Při interpretaci legend vycházím hlavně z teorie Victora Turnera, můj pohled na celou problematiku je také ovlivněn knihou Mary Douglas Čistota a nebezpečí. Na příkladu dvou nejvýznamnějších českých míst, Svaté Hory u Příbrami a Staré Boleslavi, se snažím ukázat, jakým způsobem mariánské poutě reagují na společensko-politické změny. Legendy vázající se k poutním místům dokázaly propojovat různá období českých dějin a tím legitimizovat pobělohorskou rekatolizaci stejně jako habsburskou vládu. Dále dokázaly překlenovat sociální rozdíly a uvolňovat společenské napětí, protože v sobě spojují lidi ze všech vrstev společnosti a formulují stav zrušení společenské hierarchie.
|
|
|
Tradice mariánských poutí na Moravě
Plšková, Michaela ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Koňařík, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tradicí poutí k Panně Marii na Moravě a jejím vývojem, jako součást kulturního dědictví této části České republiky, dále rozdílem mezi poutníkem a turistou a jejich požadavky na služby cestovního ruchu a co očekávají od samotné návštěvy poutních míst. Na konkrétních příkladech poutních míst Štípa a Svatý Hostýn je popsaná nejen historie mariánských poutí k těmto kostelům, nýbrž i to, co mohou nabídnut jak poutníkovi, tak i turistovi.
|
|
|
Mariánská zbožnost a poutní místa jižních Čech
NOVOTNÁ, Lucie
Práce pojednává o mariánské úctě v oblasti jižních Čech. Nejprve předkládá celkový přehled vzniku a vývoje mariánské úcty v Evropě a zejména v českých zemích od 9. století až do současnosti. K velkému rozkvětu kultu Panny Marie došlo v Čechách a na Moravě rovněž v barokní době. Velkou úctu Panně Marii prokazovali především příslušníci některých řeholních řádů, pro něž byla Panna Maria zakladatelkou, ochránkyní či patronkou. Významnou dobou rozvoje mariánské úcty, mariánských poutních míst i mariánských laických družin se stalo rovněž tzv. {\clqq}mariánské století`` (1854-1950). Předposlední kapitola podává stručný přehled mariánských poutních míst (kostely, kaple, studánky) v jižních Čechách včetně legend, příběhů a zázraků. Poslední kapitola podrobně přibližuje šest nejznámějších mariánských poutních míst v českobudějovické diecézi (Chlum u Třeboně, Klokoty, Lomec, Římov, Sepekov a Svatý Kámen u Rychnova nad Malší).
|
host ::
RSS.